Zeptali jste se nás:

Dobrý den, dá se říci, za jak dlouho po transplantaci jater by měl jaterní štěp plně fungovat? Táta (již hodně pokročilý pacient) dostal 14 dní po transplantaci infekci do břicha (hnisavé ložisko pod jaterním štěpem – hematom) a hned druhý den začal další problém – otoky. Nejprve končetiny, pak i břicho. Důvodem byl dle lékařů nedostatek bílkovin. Proto začal dostávat výživu (přestože podle nás jedl dost) a alburex, později nitrožilní výživa nahrazena výživou podávanou sondou přímo do žaludku. Přesto mi přišlo, že se spíše zavodňoval než odvodňoval a ani nyní (asi po týdnu a půl od vypuknutí infekce a tři a půl týdnů po transplantaci) otoky nijak významně neustoupily, nutno podotknout, že infekce je ještě nedoléčená. Souvisí otoky s infekcí? Předem děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den, tento problém je velmi složitý. Pacienti v těžkém stavu před transplantací, zejména když jim pak dlouho po operaci přetrvává ascites (tekutina v dutině břišní), mají vysoké riziko nitrobřišní infekce. Děje se tak zejména u pacientů ve špatném stavu výživy. Proto se podává výživa nitrožilně, sondou do střeva, a hradí se albumin, který je u pacientů po transplantaci jater pro cirhózu obvykle nízký. Na infekci se podávají cíleně antibiotika. Nic z výše uvedeného nemusí znamenat, že jaterní štěp nefunguje. Otoky nohou souvisí obvykle s nízkou hladinou albuminu v krvi a podvýživou. Přesné důvody komplikovaného pooperačního stonání Vám jistě vysvětlí přesně ošetřující lékař Vašeho tatínka.

Na dotaz odpovídal:

MUDr. Soňa Fraňková