MUDr. Pavel Trunečka, CSc.
Ilustrace: Jan Volf
(Kapitola transplantace jater čerpá částečně z příručky pro pacienty Trunečka, P.: Co je třeba vědět o transplantaci jater. Plzeň 2006. Celý text příručky v pdf najdete v databázi informačních zdrojů)
První transplantace jater
První transplantace jater u člověka byla provedena v roce 1963. Od 80. let 20. století se stala běžnou léčebnou metodou. Pro pacienty v České republice je dostupná od poloviny 90. let minulého století.
Transplantace jater je komplexní léčebná metoda určená především pro nemocné s jaterním selháním. Pacientům s jinak nevyléčitelným a většinou smrtelným onemocněním jater přináší naději na dlouhodobé a kvalitní přežití.
Základem transplantace jater je složitý chirurgický zákrok. Na operaci navazuje specializovaná pooperační péče, postupná rehabilitace a návrat do běžného života. K zachování funkce transplantovaných jater je nezbytná celoživotní léčba, jejímž základem je podávání léků bránících odhojení přenesených jater.
Ačkoliv počátky transplantací orgánů byly spojeny s nejistým výsledkem, v současnosti jsou vyhlídky nemocných po transplantaci jater velmi dobré. Rok po operaci přežívá přibližně 90 % příjemců, více než 2/3 nemocných přežívá po operaci 10 let i déle.
Játra a jejich selhávání
Játra jsou uložena v pravé horní části dutiny břišní. Jejich hlavní funkcí je přeměna živin. Výživné látky z potravy, které se vstřebávají ve střevě, jsou krví přiváděny do jater. Tam probíhá jejich úprava. Část těchto látek se v játrech ukládá do zásoby. V játrech také probíhá výroba některých bílkovin nezbytných k výstavbě těla a rovněž se zde tvoří bílkoviny potřebné ke srážení krve. V játrech se tvoří žluč. Některé součásti žluči jsou důležité pro správnou činnost trávicího ústrojí, jiné se vylučují žlučí do střeva jako látky odpadní a odcházejí z těla stolicí. Žlučí jsou též odstraňovány z těla různé cizorodé látky, které nemohou být vyloučeny ledvinami, např. některé léky.
Pokročilá jaterní onemocnění jsou často spojena se selháváním funkce jater.
Poruchy jaterních funkcí se projevují:
- Slabostí
- Žlutým zbarvením očí a kůže (žloutenkou)
- Světlou stolicí a tmavou močí
- Může se objevit zvýšená krvácivost a zvětšování objemu břicha volnou tekutinou v dutině břišní (ascites)
- Objevují se poruchy paměti a myšlení (zmatenost).
- V pokročilých fázích jaterního selhání může nemocný upadnout do bezvědomí
- Vážnou komplikací je krvácení z jícnových varixů.
Neléčená pokročilá jaterní onemocnění končí smrtí, protože bez fungujících jater nemůže člověk žít ani několik dní.