Plíce » Transplantace a pobyt v nemocnici

Transplantace a pobyt v nemocnici

Transport

Jakmile se najde pro Vás vhodný dárce orgánu, spojí se s Vámi lékař transplantačního týmu. Zjistí, jestli nejste nachlazeni, nemáte teplotu nebo nejste jinak nemocní a zda jste stále pevně rozhodnuti operaci podstoupit. Pokud byste nebyli zdrávi, musela by být operace odložena. Riziko závažné pooperační infekce by bylo neúnosné. V takovém případě by pokračovalo čekání na jiný orgán. To je pochopitelně velmi stresující a deprimující, ale cílem transplantace je Vám prospět a ne ublížit.

Od okamžiku, kdy se dozvíte o operaci nic nejezte a nepijte, je to nezbytné pro pozdější narkózu. Transplantační oddělení zajistí převoz do nemocnice. Vy nahlásíte místo, kde se právě nacházíte a koordinátorka Vám oznámí, kdy pro Vás sanitka přijede. Zůstaňte na místě, které jste nahlásili. Buďte od této chvíle trvale telefonicky k dispozici. Přes všechen stres,který s sebou tato situace přináší, je ze všeho nejdůležitější ZACHOVAT KLID!

Přijetí v nemocnici a na operačním sále

Po Vašem příjezdu do nemocnice, budete přijati na transplantační oddělení. Sestra Vám odebere krev k laboratornímu vyšetření a natočí EKG. dále bude proveden rtg snímek hrudníku. Navštíví Vás transplantační chirurg a anestesiolog, kteří Vás budou informovat o průběhu operace.

Potom budete převezeni na operační sál. Před zahájením vlastní operace Vám anestesiolog zavede do horní končetiny kanylu do žíly k podávání léků a měření důležitých životních funkcí. Do zad k páteři Vám zavede epidurální katetr. Tenkou hadičku na podáváníanestetika k tlumení pooperační bolesti. K podávání infuzí a léků zavede centrální žilní katetr, zpravidla z přístupu pod klíční kost vpravo nebo vlevo. K sbírání a měření množství moče budete mít močovou cévku. K měření krevního tlaku bude zavedeno čidlo do tepny na předloktí nebo do třísla. Tyto výkony se provádí již během narkózy, před zahájením vlastního chirurgického zákroku, takže o nich nebudete vědět.

Mezitím dvojice lékařů transplantačního týmu, zpravidla v jiné nemocnici, provádí odběr dárcovského orgánu. Nejprve plíci vyšetří a pokud orgán vyhovuje, dají pokyn zbytku transplantační skupiny, že mohou zahájit Vaši operaci. Ti musí nejprve připravit vše na vyjmutí nemocné plíce, rozrušit srůsty, uvolnit plíci a vypreparovat hlavní cévy. To všechno jsou zatím vratné kroky, které ušetří čas studené ischémie. Teprve když dorazí orgány dárce na operační sál může být nemocná plíce definitivně odstraněna.

Připravte se na možnost, že i po Vašem přijetí do nemocnice, se může při odběru orgánu a při jeho vyšetření zjistit, že je plíce postižená zánětem, že její funkce není dobrá, že je zhmožděná, nebo jinak poškozená. V takovém případě by bylo krajně riskantní takový orgán transplantovat a operace se zruší.

Operace

Transplantace se provádí z přístupu, který se nazývá torakotomie. Je to řez vedený podél žebra od dolního okraje lopatky směrem k prsní bradavce. Při oboustranné transplantaci je přístup buď ze dvou samostatných torakotomií, nebo se obě mohou vpředu propojit, tím že se příčně přeruší hrudní kost.

Po té co je uvolněna a odstraněna nemocná plíce, se na její místo uloží nová plíce a napojí se hlavní cévy na srdce příjemce. Sešije se plicní tepna, našije se dvojice plicních žil na levou síň a napojí se hlavní průduška plíce na průdušku příjemce. Pokud je indikovaná oboustranná transplantace stejná procedura se provede na druhé straně. Před ukončením operace se do dutiny hrudní zavede hrudní drén. Měkká ohebná hadice napojená na sání, které způsobí podtlak v hrudní dutině, a tak zajistí rozvinutí plíce po skončení operace.

Přestože zní popis operace jednoduše, jedná se o složitý zákrok, který trvá 3-6 hodin.

Pokud dojde po odstranění jedné plíce k situaci, že zbývající nemocná plíce nestačí dostatečně zásobovat tělo kyslíkem, napojí se hlavní cévy na přístroj, který se nazývá mimotělní oběh. Tento přístroj, který se mj. používá při operacích srdce, nahradí po dobu operace funkci srdce a plic tím, že krev okysličuje a pumpuje do těla.

Komplikace operace

Transplantace plic, stejně jako každá jiná operace s sebou přináší riziko komplikací. Operace může být komplikována krvácením, které nejčastěji vzniká v důsledku rozrušování srůstů při odstraňování původní plíce.

Další možnou komplikací může být reperfúzní edém – otok plic. Objevuje se zpravidla v prvních dnech po transplantaci. Příčinou je skutečnost, že po dobu transportu a implantace orgánu neproudí do plíce žádná krev. V momentě, kdy se znovu obnoví tok krve do plíce, může vzniknout otok.

Plicní infekce se objeví až u 80% pacientů. Může vzniknout bezprostředně po operaci nebo kdykoli v pozdějším období. Ať už se jedná o infekt bakteriální, mykotický nebo virový vyžaduje si intenzivní antibiotickou nebo antivirotickou léčbu.

S delším odstupem po operaci může vzniknout stenóza (zúžení) průdušky v místě napojení plíce dárce na průdušku příjemce. Tato komplikace se řeší zavedením tzv. stentu, nebo-li výztuhy, která udrží zúžené místo dostatečně průchodné. Tento stent se zavádí endoskopicky pomocí bronchoskopu.

Pneumothorax, neboli kolaps plíce, může vzniknout stejně jako po každé jiné plicní operaci. Řeší se zavedením hrudního drénu.

V průběhu operace, nebo časně po ní, může v důsledku manipulace se srdcem a kvůli novým hemodynamickým podmínkám, vzniknout arytmie – porucha srdečního rytmu. Obvykle se zvládne podáním léků upravujících rytmus.

Po operaci

Po operaci z operačního sálu budete převezeni na anesteziologicko-reuscitační oddělení (ARO). Prvních několik hodin až dní po operaci zůstanete v umělém spánku a napojeni na dýchací přístroj. Ten s Vámi bude dýchat pomocí rourky zavedené do dýchacích cest. Přítomnost této rourky tzv. endotracheální kanyly je poměrně nepříjemná a dráždivá, proto budete dostávat tlumící léky, které Vám pomohou ji tolerovat. Tím, že je kanyla zavedena přes hlasivky, není možné s ní mluvit. S ošetřujícím personálem se budete dorozumívat jednoduchými posunky typu ano/ne, odezíráním, nebo pomocí tužky a papíru. Teprve až se ukáže , že nové plíce správně a dostatečně fungují, budete moci být odpojeni od ventilátoru a kanyla se odstraní.

V prvních dnech po operaci můžete pociťovat nevolnost a nucení na zvracení, je to tím že zažívací trakt byl důsledkem narkózy vyřazen z funkce a jen pomalu znovu nabývá své funkce. Po tuto dobu nebudete smět přijímat nic ústy, a teprve s obnovením střevní pasáže budete postupně dostávat tekutiny a následně i pevnou potravu.

Od samého začátku bude probíhat rehabilitace. Nejprve rehabilitace dechu. Rehabilitační sestry Vám budou pomáhat odkašlat hleny z dýchacích cest a naučí Vás speciální cvičení, které budete sami provádět. Po dostatečném zotavení přijde rehabilitace pohybová a chůze. Čím dříve budete schopni zvednout se z postele tím lépe. Cvičení zlepšuje prokrvení, urychluje hojení, napomáhá odkašlání hlenu z plic, zvyšuje svalovou sílu a zlepšuje náladu. Na druhou stranu dlouhé ležení na lůžku podporuje vznik proleženin, zápalu plic nebo hluboké žilní trombózy.

Pobyt na anesteziologicko-resuscitačním oddělení trvá obvykle jeden až dva týdny. Jakmile bude Váš stav dobrý natolik, že nebude nutná péče lékařů ARO, budete přeloženi zpět na transplantační oddělení. Zde budete pokračovat v rehabilitaci. Upraví se a stabilizují dávky imunosupresiv a dalších léků, naučíte se používat inhalaci – nebulisaci. S pomocí sester se zacvičíte v užívání léků. Krátce před Vaším propuštěním se provede v celkové anestesii pomocí bronchoskopu plicní biopsie. Odebere se kousek tkáně z transplantované plíce, který se vyšetří pod mikroskopem k vyloučení akutní rejekce. Pokud bude toto vyšetření v pořádku, nic nebrání Vašemu propuštění domů. To bývá asi tak měsíc po operaci.