Játra » Imunosupresivní léky

Imunosupresivní léky

Transplantaci jater nelze provádět bez částečného snížení funkce obranného systému organizmu. Za normálních okolností je přenesený orgán zničen mechanismy imunitního systému hostitele. Tento proces se nazývá rejekce. Po transplantaci jater probíhá proces odvržení většinou mírněji, než je tomu u jiných přenesených orgánů. Přesto ale může vést k selhání funk ce štěpu s nutností provést novou transplantaci. Léky sloužící k potlačení imunitních mechanismů vedoucích k rejekci se nazývají imunosupresiva. Až na vzácné výjimky je užívají všichni příjemci jater celoživotně.

V prvých měsících po transplantaci musí být imunosuprese nejsilnější. Většinou se podává kombinace dvou i více léků. Později se dávkování snižuje. Dojde-li k procesu odhojování, podává se tzv. antirejekční léčba, která spočívá v krátkodobém výrazným zvýšením imunosuprese. Imunosupresiva jsou moderní, vysoce účinné léky. S jejich používáním ale bývá spojena řada nežádoucích účinků. Jejich užívání je však pro Vás nezbytné. Pokud chcete z jakéhokoliv důvodu přerušit nebo omezit jejich užívání, poraďte se nejdříve se svým ošetřujícím lékařem. Jejich vysazení může mít pro Vás ty nejvážnější důsledky.

U všech imunosupresivních léků se vyskytuje zvýšené riziko infekcí, protože imunita, kterou je nutno po transplantaci jater utlumit, zajišťuje rovněž ochranu před infekcemi. Aby bylo riziko nežádoucích účinků co možná nejmenší, je třeba dávku imunosupresivních léků individuálně upravovat. U některých léků se úprava dávky provádí podle hladiny v krvi, jindy na základě sledování funkce jaterního štěpu a případně i podle histologického obrazu jater v jaterní biopsii.

Níže uvádíme všeobecný přehled nejčastěji užívaných druhů imunosupresivních léků. Pokud budete mít zájem o bližší informace, obraťte se na svého lékaře či transplantační tým. Vedlejší účinky se vyskytují jen u některých pacientů.

Imunosupresiva užívaná po transplantaci jater