Srdce » Komplikace po transplantaci srdce

Komplikace po transplantaci srdce

Řádným užíváním léků můžete snížit riziko komplikací.

Transplantace je velmi náročný výkon a velký zásah do organismu, a to samotnou operací, ale i nutností doživotního užívání léků, zvláště imunosupresiv, která oslabují imunitní systém a schopnost bojovat s infekcí. U většiny pacientů dochází v prvních několika týdnech po transplantaci k určitým komplikacím. Neměli byste být proto nadmíru znepokojeni, pokud se vyskytnou nějaké problémy. Klinická diagnóza onemocnění transplantovaného srdce je obtížná, protože pacient necítí žádnou bolest. To je způsobeno skutečností, že nervy jsou při transplantaci přerušeny (denervace srdce). Transplantační tým udělá vše, co je v jeho silách, aby snížil pravděpodobnost komplikací a bude je rychle léčit, pokud k nim náhodou dojde. Řádným užíváním léků, pečlivým dodržováním termínů kontrol a včasným informováním Vašeho lékaře o všech obtížích zvýšíte své šance na rychlý návrat do spokojeného a aktivního života.

Rejekce

Příznaky rejekce:

  • slabost
  • snadná unavitelnost
  • teplota nad 37,5 °C trvající déle než několik hodin
  • přibývání na váze během krátké doby (jeden až dva dny)
  • dechové obtíže
  • zadržování vody ve tkáních
  • poruchy srdečního rytmu

Pokud se vyskytnou některé z příznaků, oznamte to prosím co nejdříve Vašemu lékaři nebo transplantačnímu týmu, abyste zabránili většímu poškození.

Epizody rejekce

Vaše tělo rozezná, že Vaše nové srdce je cizí, a pokusí se proti němu zaútočit, tak jako by zaútočilo na každou cizorodou látku, která by pronikla do Vašeho těla (např. bakterie). Tato reakce se nazývá rejekce (odmítnutí). Imunosupresivní léky zabraňují imunitnímu systému v rejekci Vašeho srdce. Odhojovací reakce bývají nejsilnější v časném pooperačním období, ale mohou se vyskytnout kdykoliv po transplantaci.
Existuje jen velmi málo pacientů, u kterých nedojde v prvním roce po operaci k alespoň jedné rejekční epizodě. Tuto epizodu lze obvykle zvládnout podáním vyšších dávek jednoho z užívaných imunosupresivních léků, anebo dočasným přidáním nového imunosupresiva.

Léčba rejekce

Podezření na rejekci se téměř vždy potvrzuje biopsií. První epizoda středně těžké nebo těžké rejekce se obvykle léčí krátkodobým podáváním vysokých dávek kortikosteroidů (tzv. „pulzní léčba steroidy“). Po týdnu se provede kontrolní biopsie, aby lékaři viděli, zda je léčba kortikosteroidy účinná. Jestliže i po této léčbě přetrvává středně těžká rejekce nebo dojde ke zhoršení, případně dojde po krátké době k návratu rejekce, pak pravděpodobně dostanete kúru silnějšího imunosupresivního léku, jako je silná protilátka (ATG, ALG), nebo můžete být převedeni z jednoho druhu imunosupresivního léku na jiný.

POZNÁMKA!

Většina epizod rejekce může být úspěšně léčena, pokud jsou zjištěny včas.

Naštěstí jich v současné době existuje více. Úspěšně vyléčená epizoda rejekce již pro Vás nepředstavuje žádné nebezpečí.

Onemocnění cév štěpu

Onemocnění cév štěpu – tzv. chronická rejekce – je významným problémem, který je v současné době v centru zájmů všech lékařů, kteří pečují o pacienty po transplantaci srdce. Vyskytuje se v různě významné formě až u 50 % nemocných za 5 let po transplantaci. Nejpřesněji může být diagnostikována pomocí ultrazvuku věnčitých tepen (ICUS). Při tomto vyšetření je ultrazvuková sonda zavedena do hlavních věnčitých tepen a je posuzováno jejich zúžení, případně uzávěr. Toto vyšetření se provádí současně s koronarografií, při níž se do cév srdce pomocí katetru podává kontrastní látka, která vstřebává RTG záření s cílem zobrazit změny na srdečních tepnách. Příčina onemocnění cév štěpu není bohužel dosud přesně objasněna. K prevenci a léčbě tohoto onemocnění se používají různé léky, o kterých víme, že mohou vznik této nemoci oddálit nebo ji alespoň zpomalit. Jsou to některé imunosupresivní léky (mykofenolát mofetil a sirolimus) a některé obvyklé léky (tzv. statiny – léky snižující hladinu krevních tuků).

Infekce

Protože k prevenci rejekce je potřebné oslabit imunitní systém, oslabuje tato léčba rovněž schopnost Vašeho těla bojovat proti infekci. Zřejmě zjistíte, že v počátečním období po operaci jste náchylnější k nachlazení a chřipce.

Svět kolem nás je přirozeně obklopen mikroorganismy, které jsou potřebné pro mnoho různých funkcí. I když je důležité omezit Váš kontakt s potenciálně nakažlivými mikroorganismy, nemusíte žít samotářsky. Naopak, měli byste se snažit žít aktivním životem včetně příležitosti pracovat, užívat si zábavy a cestování. Existují některá jednoduchá opatření, která byste Vy a Vaše rodina měli dodržovat za účelem snížení rizika infekce, aniž byste nadmíru omezili svůj styl života.

Mezi tato opatření patří:

  • dostatek odpočinku
  • zdravá a vyrovnaná strava
  • pravidelné cvičení a udržování tělesné váhy v přijatelném rozmezí
  • vystříhání se pobytu v přeplněných obchodech, divadlech, kinech v chřipkovém období
  • omezení kontaktu s osobami s aktivní infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka
  • pečlivé mytí rukou po toaletě a před jídlem
  • nošení rukavic při práci na zahradě nebo při špinavých činnostech
  • nekouřit
  • nepít alkohol

Váš lékař Vám rovněž předepíše léky, které Vás ochrání před nejčastějšími infekcemi. (Týká se to zejména cytomegalovirové infekce, která může být jednou z příčin rozvoje chronické rejekce.) Tato opatření mohou trvat až jeden rok.

Někdy však nelze zabránit vzniku infekce. Obraťte se na svého lékaře nebo na transplantační tým ihned, jakmile se u Vás objeví příznaky infekce.

Porucha funkce ledvin

Tacrolimus a cyklosporin jsou léky nejen účinné, ale i toxické a mohou negativně ovlivňovat činnost ledvin. Zhoršení funkce ledvin může být snadno zjištěno pomocí krevních testů (zvýšení hladiny kreatininu a močoviny v krvi). V mnoha případech jsou tyto vedlejší účinky způsobeny vyššími dávkami léků a po snížení dávek se funkce ledvin upraví. Ve vážných případech, kdy trvale klesá funkce ledvin, může prospět změna imunosupresivní léčby. Toto rozhodnutí provede Váš lékař. Pokud zpozorujete nadměrné močení v noci, nebo jste stále unaveni, měli byste se spojit se svým lékařem.

Cukrovka

Cukrovka (diabetes mellitus) je onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu nebo jeho malou účinností, což vede ke zvýšení hladin cukru v krvi. Některá imunosupresiva, hlavně kortikosteroidy, mohou způsobit zvýšení hladiny cukru v krvi a vést až k cukrovce.

Spojte se se svým lékařem, pokud máte:

  • zvýšenou žízeň
  • častější močení
  • rozmazané vidění
  • pocity zmatenosti

Pokud se u Vás vyvine cukrovka, dostanete speciální léčbu, která Vám pomůže zvládnout tento problém. Může být nezbytné, abyste užívali tablety proti cukrovce, které se podávají ústy (tzv. perorální antidiabetika), nebo inzulin (který Vás naučíme píchat pod kůži).

Vysoké hladiny cholesterolu

Ke zlepšení hladin cholesterolu dodržujte dietu s nízkým obsahem tuků a cholesterolu a pravidelně cvičte.

Vysoká hladina cholesterolu je častou poruchou. U některých pacientů může být rovněž vedlejším účinkem imunosupresivní léčby. Cholesterol se nalézá hlavně v potravinách živočišného původu, jako je maso, mléčné výrobky, drůbež a ryby. Cholesterol je voskovitá tuková látka, která se přirozeně nachází v těle jako stavební materiál, např. pro tvorbu buněčných membrán, nervů a hormonů. Ve stěně tepen uložený cholesterol tvoří tvrdou a silnou hmotu, takzvaný cholesterolový plát, který tepny zužuje. Tento proces se nazývá ateroskleróza. Když se na věnčitých tepnách vyvine ateroskleróza, tepny nejsou schopny dodávat dostatek krve a kyslíku srdci. To může postihnout Vaše vlastní srdce a samozřejmě i transplantované srdce. V každém případě budete užívat již od transplantace léky na snížení hladiny cholesterolu v krvi (statiny). Snížit hladinu cholesterolu pomůže i dieta s nízkým obsahem tuků a cholesterolu a pravidelné cvičení.

Vysoký krevní tlak (hypertenze)

Vysoký krevní tlak patří mezi civilizační choroby a je velmi nebezpečný zejména svými komplikacemi (srdeční selhání, cévní mozková příhoda, postižení ledvin). Ke zvýšení krevního tlaku může dojít i důsledkem vedlejšího účinku některých imunosupresivních léků. Pro kontrolu krevního tlaku budete muset pravděpodobně užívat léky (antihypertenziva). Krevní tlak pomůžete snížit i úpravou svého životního stylu. Pokuste se vyhnout stresu, dodržujte dietu s nízkým obsahem soli, přestaňte kouřit a pravidelně cvičte.

Nádory

Všechny imunosupresivní léky mohou mírně zvyšovat riziko tvorby nádorů. Naštěstí však budete docházet na pravidelné kontrolní návštěvy k lékaři a je pravděpodobné, že jakékoliv možné komplikace budou včas zjištěny. Kromě toho, pokud budete dodržovat opatření na ochranu proti slunci, výrazně omezíte možnost tvorby rakoviny kůže.

Neurologické komplikace

Některé imunosupresivní léky mohou spustit nechtěné neurologické reakce. Mohou vyvolat poruchy spánku jako nespavost, noční můry nebo divoké sny. Dále se může objevit podrážděnost a náhlé změny nálady. Někteří pacienti si stěžují na špatnou koncentraci nebo poruchy paměti. Můžete pozorovat třes rukou nebo pocity brnění rukou a nohou. K těmto vedlejším účinkům dochází nejčastěji v časném období po operaci a obvykle ustoupí později po snížení dávky léku.

Psychiatrické problémy a kvalita Života

Není neobvyklé, že pacienti po transplantaci mají po počátečním nadšení obavy nebo deprese. I eventuální změny vzhledu mohou pacienty trápit, zejména ženy a děti. Někteří nemocní mají obavy, že jejich život po transplantaci nebude stejný jako dříve. To může vytvářet problémy nebo napětí v rodině. Pro partnera nebo rodinu může být obtížné pochopit speciální potřeby transplantovaného pacienta. V těchto případech jsou k dispozici psychologické poradny, které Vám a Vaší rodině pomohou přizpůsobit život doma této nové situaci a připravit Vás na případný návrat do práce nebo do školy. Požádejte svého lékaře o informace o těchto službách.